Závody do vrchu Šébr – Schöberbergrennen – patří mezi 3 nejstarší motoristické závody s mezinárodní účastí v Československu

Je všeobecně známo, že od počátku dvacátého století se prudce rozvíjel motorismus. A spolu s tím i přirozená potřeba majitelů motorových vozidel porovnávat své stroje, tedy vznikají různé druhy závodů. Okruhové závody v té době nebyly zatím příliš rozšířené pro svou organizační, technickou a tím i finanční náročnost, i když bylo zřejmé, že jsou divácky atraktivnější, neboť jezdci projedou kolem diváků opakovaně. Zpočátku motosportu šlo tedy především o reklamní jízdy spolehlivosti vozidel nebo zručnosti řidičů, ale hlavně pak o populární jízdy do vrchu, které za pomoci gravitace, protože aerodynamika při dobových rychlostech nehrála tak velkou roli jako dnes, spolehlivě oddělovaly zrno od plev. Automobil byl navíc ve svých počátcích vnímán mezi širokou veřejností dosti negativně, jakožto věc vyjadřující spíše zhýralost vyšších vrstev společnosti. Toto vnímání se však mělo postupem času změnit a to právě i díky zpopularizování skrze mladý motosport. Pokud tedy mladíci zprvu hodili po projíždějícím voze nenávistně kamenem a vozkové po hlučných a smradlavých autech švihli bičem, obávající se o svou obživu, později, někdy na přelomu dvacátých a třicátých let, již bylo díky závodění snem většiny stát se právě neohroženým závodním šampionem/šampionkou (nebo filmovou hvězdou).

Jelikož byl sever Čech od Teplic po Liberec jedním z nejbohatších, ne-li nejbohatším krajem v Rakousku-Uhersku (samozřejmě vyjma měst Vídně a Prahy), a jelikož byli místní lidé technicky zdatní a vyzrálí, docházelo v uvedené oblasti oproti zbytku České země k ohromnému nárustu počtu majitelů kol, motorových kol, motocyklů a také automobilů, těch pak především u bohaté části populace – majitelů textilních fabrik, skláren, papíren, bankéřů atp. Motoristé se postupně organizovali do spolků a klubů za účelem dosažení výhod jako například levnější pojištění vozidel, možnost překračovat hranice s vozidlem bez nutnosti placení zálohy cla, tlak na správce za lepší údržbu silnic nebo spolupráce na vytváření legislativy spojené s motorismem. První světová válka rozmach civilního motorismu přibrzdila, navíc často znamenala konfiskaci motorových vozidel pro válečné účely a útlum rozvoje motorismu celosvětově. Po válce ještě byly dlouhou dobu suroviny a materiál jako např. benzín a pneumatiky na příděl, ale již po pár letech se situace zlepšila natolik, že si právě místní významný motoklub Nordböhmischer Kraftfahrerbund, operující přibližně v teritoriu Šluknovského výběžku a dále jižně na Českou Lípu a západně na Děčín, mohl dovolit 9. října 1921 zorganizovat první ročník mezinárodního závodu Schöberbergrennen, závodu do vrchu Šébr.

Start závodu byl poblíž křižovatky Mýto u Jiřetína pod Jedlovou, přibližně v místě dnešní benzínové pumpy, a cíl pak na vrcholu Stožeckého sedla (lidově Šébr), tedy přibližně v místech nové turistické lávky. Délka tratě byla přesně 4000 metrů. Akce probíhala o víkendech, sobota byla vyhrazena pro trénink a v neděli se závodilo. A to jak s automobily, tak i motocykly, každý rok rozdělováni do různých kategorií. Jednalo se ve dvacátých letech minulého století o jeden z cca 5 pravidelných a prestižních závodů v tehdejším Československu s pravidelnou mezinárodní účastí, jenž ve svých pozdějších ročnících dokázal přilákat neuvěřitelných 25tis platících diváků (čistě matematicky 6,25 diváka na každý metr tratě). Jiné podobné a zcela srovnatelné akce z té doby v Československu, pro porovnání důležitosti závodu na Šebr, byly závod Zbraslav – Jíloviště (od roku 1908), Brno – Soběšice (až od roku 1924), Karlova Studánka (až od roku 1926 a s malou návštěvností díky lokalitě, oba závody později přesunuty na Masarykův okruh u Brna) nebo Ecce Homo u Šternberka (první závod 2. října 1921 – tedy pouze o jeden týden dříve než Šébr). O moc více závodů s mezinárodní účastí a které by měli alespoň 8 ročníků, se v té době v Československu neorganizovalo, snad ještě pár zmiňovaných jízd spolehlivosti. Závody do vrchu Šébr tedy patří mezi tři nejstarší v Česku, šlo o mimořádně prestižní akci, a to v celoevropském měřítku.

V bulletinu Der Nürburg-Ring z února 1927 lze dohledat přehled mezinárodních závodů toho roku (nevíme však, zda seznam zmiňuje úplně všechny akce, ale rozhodně ty nejvýznamnější), kde kromě závodů v Německu bylo listováno celých 14 závodů v Itálii (vč. závodu na okruhu Monza), 8 závodů shodně ve Španělsku, Velké Británii (Isle of Man TT) a právě Československu včetně našeho závodu do vrchu Šébr, pouze 7 závodů ve Francii (vč. 24h LeMans), 5 v Belgii a dále po jednou či dvou v dalších zemích Evropy a je zde zmíněna i velká cena Indianopolis v USA. Toto je opět silným důkazem jak motoristicky a ekonomicky byla naše mladá republika vyspělá, než ji bohužel uchopilo válečné zlo druhé světové války se všemi následky jako vystěhování Sudet a tím zpřetrhání historických vazeb, zkázu pak dokonala totalita komunismu. Během celkem osmi po sobě jdoucích ročníků, poslední závod se uskutečnil dne 17. června 1928, samozřejmě nechyběla taková závodnická esa jako například Bohumil Turek, Miloš Havel, Jindřich Knapp nebo velmi populární „vymetači“ závodních akcí na vozech Bugatti manželé Junkovi. Čeněk měl celkově nejlepší čas v 5., 6. a 7. ročníku. Eliška zmiňuje každou jejich účast na Šébru ve své knize pamětí „Má vzpomínka je Bugatti“. Bohužel se na poslední ročník z června 1928 nepodařilo navázat. Jednak protože obecně bylo od závodů do vrchu upouštěno a stále více se začaly prosazovat divácky vděčnější okruhové závody, ale také samozřejmě pro počínající politické jiskření v regionu a určitě svůj vliv měla i velká hospodářská krize. Po druhé světové válce se na závod již nadobro zapomnělo. Ale pro jistotu si to prosím zopakujme ještě jednou „po lopatě“ – závod do Šébru u Varnsdorfu byl v roce 1927 uveden na jednom seznamu se závody 24 hodin Le Mans, závodu na Mozne či v Indianopolis a to v oficiálních novinách Der Nürburg-Ring! Ano, závody do vrchu Šébr položily základové kameny, či lépe stály přímo u zrodu motosportu ve světě!

Více informací lze nalézt třeba na wikipedii pod heslem „Závod do vrchu Schöber (Stožec)“, mnohem více detailů pak ve fantastické knize od Jana Němce Motoristé na Šébru a pod Šébrem. Na téměř 200 stranách je historie moto klubů v Československu do 2. světové války se zaměřením na náš klub Nordböhmischer Kraftfahrerbund, který akci organizoval a sídlil různě v Krásné Lípě, Rumburku a České Lípě.

Dne 9. října 2021 jsme si připomněli výročí 100 let těchto celosvětově významných závodů spontánní poklidnou vzpomínkovou projížďkou, více informací zde. Akce měla úspěch, dorazilo 70 automobilů, 70 motocyklů a mopedů a jeden Velorex. I proto jsme se rozhodli obnovit motoristický klub Nordböhmischer Kraftfahrerbund NKB jako Severočeský Klub Motoristů SKM a organizovat jízdu pravidelně každý rok a udělat z Schöberbergrennen podobně významnou akci jako jsou akce Zbraslav – Jíloviště nebo Ecce Homo. Schöberbergrennen si to zaslouží!

Děkujeme!

Za SKM, Pavel Bulejko